Největší mládežnická akce tohoto roku je za námi. Od 26. do 30. června se v Olomouckém kraji uskutečnila Olympiáda dětí a mládeže, na které nechyběl ani florbal a zástupci našeho regionu. Oba kraje přivezly do Prostějova tým chlapců i dívek. Poturnajový souhrn startujeme dívkami z Vysočiny.
Děvčata svoji pouť turnajem odstartovala úspěšně, když zvládla těžkou bitvu s Pardubickým krajem. Poté však přišly dvě vysoké porážky od pražského výběru a Jihomoravského kraje. Druhý hrací den hráčky z Vysočiny zahájily dělbou bodů s domácím Olomouckým krajem. Zmíněná remíza a prohry s kraji Plzeňským a Libereckým definitivně ukončily ambice na postup mezi elitní osmičku. "Cíl jsme měli dostat se play-off. Kdybychom po remíze s Olomouckým krajem porazili Plzeňský kraj, tak to vyšlo. Ale na kdyby se nehraje, to víme všichni. Právě u utkání s Plzeňským krajem se projevila asi nejvíc nezkušenost s těžkými zápasy. Na holky to prostě dolehlo a nepodaly svůj nejlepší výkon," vysvětluje hlavní lodivod Vysočiny David Štursa.
V soubojích o umístění byly však holky z Vysočiny o poznání lepší. Uspěly totiž v duelech se Zlínským a Ústeckým krajem, musely se sklonit pouze před krajem Karlovarským. S bilancí tří výher, jedné remízy a pěti porážek zakončila děvčata turnaj na 10. místě. "S desátým místem jsme spokojeni tak na půl. Bereme jej z pohledu týmu, který patřil k nejmladším, možná byl úplně nejmladší. Chybělo nám více hráček ročníků 2006, nasadili jsme dokonce hráčky ročníků 2008 i 2009. Některé z nich teprve během tréninků poznávaly systém hry v pěti hráčkách v poli. Tento tým sbíral zkušenosti každým zápasem a šel herně, ale i týmově nahoru. Nespokojenost vnímám v návaznosti na předešlé. Rádi bychom ukázali, že na Vysočině umíme vychovat kvalitní hráčky, které by konkurovaly ostatním krajům. Ale není z čeho vybírat, hráček je málo. Snad se to do budoucna zlepší," vysvětluje Štursa.
"Pro holky byla celá krajská reprezentace zakončená těžkými zápasy a Olympiáda dětí a mládeže pro ně byla obrovskou zkušeností, kterou během sezony nemají. Herně měly možnost se poměřit s nejlepšími florbalistkami z regionu a následně s nejlepšími hráčkami z celé ČR. Posunuly se o velký krok vpřed, dnes chápou systém hry, která místa na hřišti jsou nebezpečná, jak si pokrýt míček. Jen se bojím, že toto vše přijde u většiny vniveč vzhledem k nižší kvalitě soutěží v regionech," pokračuje Štursa. "Co se týče předností, tak tým nezkušenost a nevyzrálost nahradil nadšením, bojovností a srdcem. Individuální technika, pohyb po hřišti, nabízení se volném prostoru, tam jsme naopak nejvíce ztráceli," líčí týmové přednosti i nedostatky.
Tým z Vysočiny trápila na turnaji produktivita, hned čtyřikrát se mu totiž nepodařilo vstřelit branku. Chyběla týmu rozená střelkyně? Trenér Štursa vidí problémy trochu někde jinde. "Je pravda, že z pohledu techniky střelby jsme patřili ke slabším týmům. Ale spíše jsme s kvalitními soupeři měli problém se vůbec dostat do nebezpečných střeleckých pozic přes jejich kvalitní obranu. V tomto mají holky velký prostor pro zlepšení. Když budou tam, kde mají být, pak budou padat góly," vysvětluje.
"Pokud bych měl někoho vyzdvihovat, tak by to byla jednoznačně jedna z mála hráček ročníku 2006 Šárka Kudlová, která odehrála poslední sezonu v 1. lize juniorek a díky této elitní celostátní soutěži je zvyklá na tempo zápasů, důraz v osobních soubojích, pohyb po hřišti, systém hry, komunikaci. Dále bych vyzdvihl druhou hráčku ročníku 2006 Gabču Procházkovou, naší kapitánku. Gabča se bohužel zranila, ale i tak se ze střídačky o tým starala, povzbuzovala ho a byla holkám vždy nablízku," popisuje Štursa individuální výkony.
"Moc jsem si to užila, je to pro mě velká zkušenost a zároveň zážitek," hodnotí turnaj právě Procházková. "Kapitánkou jsem byla poprvé, i to pro mě byla velká zkušenost. Snažila jsem se chovat stejně, jako kdybych nebyla kapitánka, ale zároveň tým podpořit a podržet v důležitých okamžicích. Každý zápas, každou nominaci k reprezentaci svého klubu či kraje beru jako výzvu a motivaci zároveň. Florbal je velkou součástí mého života. Baví mě to. Snažím se zlepšovat a pracovat na sobě," doplňuje.
A jak byli aktéři Olympiády dětí a mládeže spokojeni s organizací celé akce? "Organizace byla dobrá, akorát někdy jsme měli obědy hodinu před zápasem, to se pak o to hůř běhá na hřišti. Jinak to bylo úžasné," líčí Procházková. "Kromě několika drobností (fronty na jídlo, čekání na autobusy) v zásadě ano. Velkým soupeřem pro všechny účastníky bylo počasí, teplo bylo opravdu úmorné. Ale s tím se museli vypořádat všichni,'' dodává Štursa.
